Ačkoliv je v Praze víc buzen než psích hoven v Riegráčích, po pár letech své gay kariéry zjistíte, že i to nezabrání tomu, aby se všechny navzájem tak nějak znaly. Vzhledem k tomu, že je mezi gayi sexuální zdrženlivost považována za horší chorobu než kapavka, je velice pravděpodobné, že když si po nějaké divoké párty v Jamesu Deanovi odtáhnete domů nějakého milého chlapce a tam se s ním luxusně vyspíte, tak už se s ním podobně luxusně vyspal i některý z vašich bejvalých nebo budoucích přítelů.
A přesto jsme nedospěli tak daleko, že by někde existoval registr buzen, ve kterým by si každý mohl ověřit, jestli se nechystá vyspat s někým, s kým už šukali všichni jeho bejvalí a teplí kamarádi a dali mu za techniku a invenci jen minimální počet hvězdiček.
A tak jsem v pátek poznal Tomáše. Pěknej, vysokej, modrookej kluk, kterýmu bych v nadrženějších chvílích vykouřil klidně i v noční tramvaji. Což by ostatně nebyl žádnej vodvaz, protože ožralí Pražáci by to odignorovali a turistům by to přišlo jako místní zvyklost.
Když jsem na něj na baru vyzkoušel pár z gay-ověřovacích technik a prošel, bylo mi jasný, že by to mohlo vyjít. Přinejhorším by to mohl být alespoň někdo, kdo mě naloží do taxíku, kdybych se zlil do bezvědomí.
Tomáš byl dost stydlivej. Přestože jsem si ze začátku myslel, že se jen stydí za to, že studuje na VŠE, za což je naprosto přirozený se stydět, ukázalo se, že se patrně stydí i za to, kde byl naposled na dovolený, jak dlouho je v Praze a jakou má rád hudbu. Kdyby poslouchal Nickelback, považoval bych stud i tady za oprávněný, ale Taylor Swift a Sia jsou celkem v pohodě.
V pozdějších hodinách jsem se začal stydět já, že jsem s Tomášem vůbec dal do řeči, protože se z něj vyklubal pěkně nudnej čůrák. Ale to už se připozdívalo, bar se začal pomalu vylidňovat a já byl nalitej a nadrženej.
“A nechceš jít ke mně? Bydlím kousek a potřebuju dopít nějaký víno, co tam mám,” řekl jsem po chvíli. Tomáš díkybohu poznal celkem jasnou nabídku sexu a souhlasil.
Sex byl. A byl příšernej. Během příšernýho sexu vás napadají různý věci, během kterých si srovnáte myšlení víc než na pěti sezeních s psychologem.
Například…
Jestli jste se neměli víc snažit v předchozím vztahu, abyste tohle neměli zapotřebí…
Jestli byste neměli vyzkoušet být zase chvíli na holky…
Jestli jste nezapomněli poslat zálohu na plyn…
Jestli už náhodou nebudou začínat jarní výprodeje…
Jestli není síla německé ekonomiky občas trochu přeceňována…
…
Když to všechno skončilo a já Tomáše druhý den rychle vyprovodil na tramvaj, pochlubil jsem se svým průserem jednomu kamarádovi.
“Jo, Tomáš? To je děsná kurva a ještě je úplně nemožnej v posteli,” dozvěděl jsem se. Pozdě.
Vlastně díkybohu, že jsem z Prahy. Takhle je pravděpodobné, že se s ním vyspala maximálně tak polovina mýho teplýho friendlistu, v takovým Uherským Brodě nebo Karlových Varech bych to měl podstatně horší.
A příští týden jde s Tomášem na rande jeden z mých dalších kamarádů. Ale nemám ho moc rád, takže jsem ho před ničím z toho nevaroval.
Jsem svině, co?
PB