Potkali se na Břevnově

“Ahoj Milane!” vrazí do mě někdo na ulici.
“Ehm, čau, jak se máš?”
“Dobrý, co ty?”
“Ale jo, znáš to…”
“No, hele, pokecáme někdy jindy, jdu teď za Romanem a už tak jsem ve skluzu, tak se měj.”

Kdo je kurva Roman?!

Vesmír je sráč. Je nastavenej tak, abyste se nejmíň rok po rozchodu potkávali se svým bejvalým naprosto všude. Obzvláště tam, kde to nejmíň čekáte. Rozhodně se nemusíte vyhýbat kavárně, kam jste jste s ním a společnými kamarády chodili několikrát do týdne po práci. Ačkoliv tam i po rozchodu budete oba chodit stejně často, nikdy tam na sebe nenarazíte.

Zdaleka nejnebezpečnější jsou části města, kde jste nikdy předtím nebyli, obchody, kde jste nikdy nenakupovali, a hospody, kde jste se ani jednou v životě neožrali.

Já na svýho ex narazil v pondělí na Břevnově, když jsem si tam byl vyzvedávat v jednom eshopu nějaký věci. Jelikož to nebyla žádná extra levná dilda, která bych vám mohl doporučit, nemusí vás vůbec zajímat kde a co.

Daleko víc než střetnutí samotné mě ale zaujal ten Roman.

Pokud je Roman nějaký jeho kolega, tak bych ho měl znát, protože u kolegů nás obou jsme si vedli poctivé záznamy, s kým z nich bychom šli do trojky.

Pokud je Roman nějaký náš kamarád, tak bych rozhodně měl promazat friendlist na Facebooku, protože žádného Romana neznám a žádný Roman mě nezajímá. Teda pokud to není pěkná buzna, ale to bych si pamatoval.

Pokud je Roman někdo, koho neznám, a šel s ním na Rande, tak proč by mi to říkal? Dohodli jsme se na nekonfliktním rozchodu a tohle by byla jasná provokace. Kdybych to řekl klukům na baru ve Friends, tak by mu za to nejmíň půl roku točili podmíráky.

Pokud je Roman… Už mě nenapadlo, kdo by mohl Roman být. Abych sám sebe uklidnil, rozhodl jsem se, že Roman je pes. Vážně. Jedna z kolegyň mého ex má několik psů, kterým dala různá, velice nepsí, jména. A teď jednoho z nich, Romana, potřebuje pohlídat. Pes Roman, seems legit.

Iluze psa Romana mě uklidnila natolik, že jsem se už znovu začal těšit, až se večer vyseru na celej svět, vypnu si mobil a zavrtám se do peřin, kde budu až do usnutí sjíždět to nejdivnější porno, který na internetu najdu.

ROMAN!

V tu chvíli mi ale došlo, kdo je do prdele Roman! Roman je jeden z mých neúspěšných randících pokusů z minulých dob. Respektive já jsem jeho. Byl to sympatickej a hezkej kluk, hrozně milej. Neměl jsem žádnej racionální důvod, proč si s ním něco nezačít, ale prostě tam tehdy nepřeskočila jiskra.

Později jsem zjistil, že to chvíli poté zkoušel i na mýho bejvalýho, ale než se stihlo něco rozvinout, podařilo se mi svého ex okouzlit dřív a víc a líp. Od té doby jsme se s Romanem náhodou potkali jenom na loňské Prague Pride, kde jsme společně sledovali, jak u stánku kožeňáků učí padesátiletí borci dvacetileté zajíce svazovat jeden druhého do kozelce.

Moc jim to nešlo. Svazovaný po chvíli začal vypadat jak štangle uheráku.

A pak jsem ho potkal ještě minulý týden na párty, kde jedna z fakult Karlovky, už nevím jaká, mám v nich bordel, zahajovala nový semestr. Tam mi Roman přišel ještě hezčí, milejší a sympatičtější než před roky. A říkal jsem si, že až si odbudu tu zákonem danou dobu, během které musím být single, rád s ním zajdu na regulérní rande.

Krom toho ale moc dobře vím, mám svý zdroje, že můj ex na tu párty dorazil asi půlhodinu poté, co jsem já odešel.

Je vám jasný, co se tady děje?

Vesmír není sráč. Vesmír je čubka. Čubka jménem Romana.

PB