„Všechny holky jsou přinejmenším bisexuální. Úplně všechny,“ syčela na mě minulej tejden kolegyně poté, co se mi na cigáru snažila obhajovat fakt, že už několik měsíců podvádí svýho borce s takřka padesátiletou knihovnicí z Klementina.
„Já tě nechápu, na tvým místě bych byl už tak dost v prdeli z toho, že mě všude doprovází jedna vagína, natož abych si do života tahal další,“ snažil jsem se ji pochopit. Načež se nasrala, po zbytek dne se mnou už nepromluvila a do kafe mi odpoledne nalila jen studený mlíko, aniž by mi ho předtím našlehala a nakreslila mi na pěnu obrázek penisu. Tak, jak to dělá obvykle.
Tak jo. Možná jsou všechny ženský bisexuální. Třeba jeden smrad kundy nějak tlumí ten druhej nebo tak něco. Každopádně o chlapech to neplatí. Existují takoví, kterým se doopravdy nelíbí ani jedna písnička Eltona Johna.
Paradoxně to jsou většinou ti, kterým se líbí hodinu a půl sledovat, jak se 22 mladíčků střídavě potí nebo válí na zemi na zádech. Ale jsou věci a lidi, který nemusím pochopit.
Třeba Rosťu. Kolega z bývalý práce, kde jsem někdy před třemi dělal na zkrácenej úvazek. Byl to většinu času pohodovej džob, nosil jsem kafe, čuměl na zadky manažerům v oblecích a dostával vysoký kvartální prémie jen díky tomu, že jsem neustále sliboval nadřízený, že určitě někdy zajdu na rande s jejím teplým synem.
Jeden páteční večer jsem zůstal v práci jen já a Rosťa. V takovejch situacích nahodil Rosťa pokaždý extrémně macho polohu. Poustěl si nahlas Kabáty, v pravidelnejch intervalech opakoval, jak by si zašukal s nějakou kozatou blondýnou, kterou sjížděl na Facebooku, a dám ruku do ohně za to, že pokaždý instinktivně začal i o něco víc smrdět.
Kolem desátý večer, když už „Zabereme hej hou“ dohrálo potřetí a já dokončil poslední bezvýznamnou tabulku v Excelu, vytáhl odněkud dvě lahve vína a zeptal se mě, jestli se alespoň neožerem, když už jsmě v tý práci zkejsli tak dlouho.
„Ale nepokusíš se mě vojet, buzíku,“ říkal výhružně zatímco mi podával skleničku.
Po první lahvi a jednom panáku vodky, kterou jsem dodal já, přestal být Rosťa tak okatě homofobní a uznal, že je asi možný, že na světě existujou chlapi, kterým se líbí víc čůráci než kundy.
„Stejně to je jen tím, že sis ještě nezašukal s nějakou dobrou buchtou,“ doplnil o skleničku později.
„A tobě se jako líbí někomu kouřit péro, když to je tak nechutný?“ doptával se o dvě sleničky a panáka vodky později.
„Mě by žádnej chlap udělat nedokázal,“ přidal o tři skleničky a dva panáky později.
Dokázal. I navzdory tomu, že jsem se celou dobu bál, že mě u toho snímají nějaký kamery. Protože porno z kancelářského prostředí byla v tý době dobře placená záležitost, mrzelo by mě, kdyby se zrovna to moje dostalo nějak ven zadarmo.
O chlapech neplatí, že jsou všichni alespoň trochu bisexuální. Existují takoví, kterým se doopravdy nelíbí ani jedna písnička Eltona Johna. A když se náhodou jejich péro ocitne v krku jejich kolegy, udělají všechno proto, aby toho kolegu do měsíce vyhodili.
O chlapech neplatí, že jsou všichni alespoň trochu bisexuální. Existují takoví, kterým se doopravdy nelíbí ani jedna písnička Eltona Johna. Ale to není případ Rosti. Ten mi dal teď o víkendu plusko na iBoys a už třetí den se dožaduje, abychom spolu někdy zašli na kafe.
PB