Všechno, co si pamatuju z Prague Pride

Na Prague Pride chodím už docela pravidelně. Každej rok je to ale víc a víc o hovně, protože tam potkávám víc a víc lidí, se kterejma jsem chodil, nebo alespoň spal. Logicky se tedy nabízí čím dál míň použitelnejch lidí, se kterejma byste se po průvodu mohli vyspat, nebo s nimi alespoň zajít na drink. A pak se s nimi vyspat.

Na průvod jsem šel s Romanem. Nedal se odbýt. Naštěstí jsem ale přemluvil na poslední chvíli tři svoje kolegyně, kterým jsem vysvětlil, že za každou cenu nesmí dopustit, aby to v jakejkoliv moment vypadalo jako rande.

Dovolil jsem jim začít mě líbat a sahat mi na péro, kdyby šlo do tuhýho. Žádná se ale netvářila, že by se jí do toho nějak zvlášť chtělo.

Jako prvního jsem v průvodu potkal Pavla. Samozřejmě, koho jinýho. Oba jsme o sobě věděli, ale dělali jsme, že se nevidíme. Bylo mi jasný, že mě zahlíd, protože se v tu ránu přitiskl ke svému novému příteli, vlepil mu pár slizkejch pusinek a tvářil se jako nejšťastnější coura na světě.

Zavelil jsem tedy svojí družině, ať přidá do kroku, ať jsme na tý Letný co nejdřív a nemusím se na podobný zjevy dívat.

To taky nakonec nebyl dobrej nápad. Protože jsem hned u kyvadla narazil na svýho bejvalýho. Ačkoliv jsem ho neviděl zhruba půl roku, od chvíle, kdy jsem myslel, že začal chodit s Romanem, kterej v tom okamžiku stál vedle mě, trochu mě to vzalo. Nechal jsem je tedy vykecávat spolu a šel jsem si pro něco, čím bych se mohl rychle opít.

Našel jsem, takže si ze zbytku dne pamatuju jenom pár útržků:

• Jak jsem tancoval pod pódiem s týpkem v námořnickém oblečku. Pořád jsem mu opakoval, že se spolu musíme pomilovat, když zítra vyplouvá na moře, ale on se nenechal s tím, že zítra jeden jen autobusem do Vinoře.
• Jak jsem nutně potřeboval políbit jednu transku, až jsem jí u toho rozmazal rtěnku i nějaký platlání na tvář. Nasralo jí to a přetáhla mě kabelkou.
• Jak jsem zezadu pochcal něčí stánek. Sorry.
• Jak jsem vlítnul mezi svého bejvalýho přítele a Romana a řekl jsem jim, že by spolu byli hezkej pár. Lžu očividně, i když jsem nalitej.
• Jak jsem znovu narazil na Pavla a ptal se ho, jestli mu volal nějakej ženáč z Mikulova.
• Jak jsem někomu ukradl paruku a pak pobíhal po Letný se slovy “Podívejte se na mě, jsem Conchita Wurst.”
• Jak jsem někomu poblil duhovou vlajku, takže hrála ještě více barvami než obvykle.

Víc už nevim.

Ráno mě kromě hrozný kocoviny probudila i zpráva. Od mýho ex:

“Dobré ráno, Milane. Tohle ti posílám, jen abych tě nasral. Za ty nadávky včera si to docela zasloužíš.”

A tam fotka mýho ex a Romana, jak spolu leží v posteli.

Nevěděl jsem jaký nadávky a nenasralo mě to. Vedle mě totiž z nějakého důvodu ležel Pavel. Bez Honzy.

Já vím, už jsem s tím trapnej.

PB